Ahinsa je překládaná jako nenásilí nebo neubližování. Asi každému je tento význam jasný v tom smyslu, že chápeme, že bychom neměli nikomu působit nic zlého. Často ubližování spojujeme pouze s fyzickým konáním a neuvědomujeme si, že stejně nebo mnohdy i bolestněji můžeme ublížit i slovem či pouhou myšlenkou.  Ahinsa je myšlena v celé této šíři. Adept jógy by se tak měl vyvarovat nejen fyzickému ubližování, ale také zlých slov a negativních myšlenek.

Ahinsa jde ale více do hloubky. Nejde pouze o konání navenek. To nejdůležitější je uvnitř nás. Pokud se chováme násilně v jakékoliv formě (čin, slovo, myšlenka), vnáší to neklid a podráždění i do nás samých a to je velkou překážkou na cestě jógy. Těžko se nám v takovém případě dosahuje klidu a projasňuje mysl. Neubližovat bychom tedy měli nejen kvůli druhým, ale také kvůli sobě. Ahinsa se vztahuje totiž hlavně na nás samotné, proto i jakékoli sebetrýznění, sebekritika, či podceňování sebe sama není pro praxi jógy žádoucí. Pokud se zbavíme násilí v sobě samých, nebudeme ho konat ani navenek vůči dalším lidem. Pokud budeme milovat sami sebe, budeme schopni přijímat a milovat i ostatní. To, že by člověk měl začít sám u sebe není sobectví, ale nutnost, abychom byli v pravdě se sebou samými.

Zásada nenásilí je nezbytná a právem je na prvním místě. Jen dobré činy a láska mohou přinést klid a mír. Jakékoliv násilné činy naopak vyvolávají další frustraci, podráždění, zlobu a neklid.