Na tom je vidět, co je důležité, čím máme začít. Západní společnost, která je posedlá hubnutím, rychlostí a dynamikou, dělá z jógy pouhé cvičení. Pro někoho je ale i klasická jóga příliš klidná a pomalá, a proto vznikají dynamické systémy, které často omezují praxi jógy na fyzické a dechové cvičení a relaxaci. Pracujeme pouze se svým tělem a to je málo. Je třeba pracovat hlavně se svým vnitřkem.

Proto bychom při praxi jógy nikdy neměli zapomínat na první dva stupně rádžajógy. Stále bychom je měli nosit v sobě a uvědomovat si, jestli se podle nich chováme. Jóga není tělocvik, je to způsob, jak v sobě probudit vesmírnou prapůvodní energii. K tomu nám ale nestačí pouze praxe hathajógy nebo jiných moderních stylů jógy. Ty nám sice pročištují a zpevňují tělo, připravují ho na další vyšší stupně jógy, ale pokud zapomeneme na jamu a nijamu, můžou nám také posilovat ego. Může se stát, že budeme příliš soustředění na fyzické tělo, budeme si připadat výjimeční a důležití, protože s tělem dokážeme víc než ostatní lidé. To ale není cílem jógy, to je slepá ulička. Proto nezapomínejme na jamu a nijamu, ať už jdeme po kterékoliv cestě jógy.

Jama a nijama:

Jama - pod tímto pojmem shrnujeme pět činností, kterých bychom se měli vyvarovat. Někdy se jama označuje za zákazy. U všech pěti činností platí, že bychom je neměli dělat jak ve vztahu k druhým lidem, tak i k sobě.

• Ahinsa – neubližování. Je zaměřeno nejen vůči druhým, ale také vůči sobě, a to jak konáním, tak myslí.
• Satja – nelhaní. Nelhaní nejen ostatním, ale hlavně také sobě.
• Astéja – nepřivlastňování, nekradení. Opět se obrací jak vůči okolí, tak vůči sobě. Lze chápat jak na materiální úrovni, tak i na mentální (citové vydírání).
• Brahmačarja – zdrženlivost. Jedná se o čistotu mysli a jednání. Na západě bývá často vztahováno pouze k sexuální oblasti. Jedná se ale obecně o střídmost.
• Aparigraha – nepřipoutanost, neulpívání, nehrabivost. Staví se proti současnému konzumnímu životu. Ulpívat lze nejen na majetku a věcech, ale také např. na postavení, vzhledu, blízkých apod. Odvádí nás to od "tady a teď". Člověk by měl dělat správné věci a bez ohledu na výsledek, tzn. například přijímat nebo dávat dary bez očekávání.

Nijama - na rozdíl od jamy se jedná o pět činností, které bychom měli dělat. Někdy se označují jako příkazy.

• Sauča – čistota. Neznamená pouze čistotu těla, ale i duše. To znamená, že je třeba se zbavit negativních myšlenek, emocí a předsudků.
• Santóša – spokojenost. Pokud je člověk spokojený, je vyrovnaný a bez negativních myšlenek, proto je třeba na vnitřní harmonii aktivně pracovat.
• Tapas – sebekázeň. Tapas nabádá k vyvarování se lenosti a pohodlnosti. Je třeba se naučit přijímat skutečnosti a být pánem sám nad sebou.
• Svadhjája – sebepoznání. Člověk by měl věnovat všemu pozornost a studiem a životními situacemi poznávat sám sebe.
• Íšvarapranidhána – uctívání nejvyššího principu. Jedná se o určitou pokoru, o uctívání svého vlastního boha, respektování toho, co nás převyšuje.