Dnes se aštangajógou nazývá ashtanga vinyasa yoga, tedy systém, který si zakládá na plynulém přecházení mezi pozicemi. Aštangajóga má svůj původ v klasické józe. Pro svět ji "objevil" Sri Tirumalai Krishnamacharya, který ve 30. letech minulého století narazil v Kalkatské knihovně na starý sanskrtský text popisující hathajógový systém. Sri Tirumalai Krishnamacharya společně se svým žákem Pattabhi Joisem podle tohoto textu vytvořil jógové sestavy, tzv. série. Těch je celkem šest:

1. Primary Series detoxikuje a vyrovnává tělo. Někdy se označuje jako Yoga Chikitsa, neboli jógová terapie.
2. Intermediate Series otevírá a zprůchodňuje energetické kanály a tím pročišťuje nervový systém, proto se označuje jako nádí šódhana (je třeba odlišit od stejnojmenné pránájámické techniky).
3. Advanced Series A, B, C a D už jsou pokročilé série a ke každé by se mělo přistupovat, až je zvládnuta ta předchozí. To konečně platí i u prvních dvou sérií.

Při aštanze plynule, v souladu s dechem přecházíme z jedné pozice do druhé. Díky tomu probouzíme vnitřní oheň. Energie lépe proudí, což působí jak na fyzické tělo, tak i na mysl.

Aštanga je fyzicky náročnější a vyžaduje pravidelnou praxi. Výsledky jsou ale poměrně brzy znát.

Při praxi aštangajógy se používá dech udždžají, zařazují se bandhy a drishti (směřování pohledu). Těmto třem prvkům se říká tristana.

Aštangajóga se často praktikuje v tzv. stylu Mysore (pojmenovaný podle indického města, kde aštangajógu vyučoval Pattabhi Jois). Jedná se o otevřenou lekci, kam může každý přijít, kdy chce, a praktikuje sestavu nebo její část, které se v té dané chvíli věnuje. Lektor na cvičení pouze dohlíží a případně pozice opravuje.