Záklonové pozice mohou být zrádné. U řady z nich jdeme z kleku nebo stoje do záklonu a pokud nebudeme respektovat svoje tělo a jeho možnosti, může se stát, že se dostaneme za svoji hranici a přepadneme. Proto je lepší začínat s pozicemi, ve kterých se zvedáme ze země. Příkladem může být pozice kobry - bhudžangásana nebo pozice na ramenou - kandharásana. U těchto pozic se prohýbáme jenom tak, jak nám samo tělo dovolí a "neohrožuje" nás gravitační síla.
Veškeré záklonové pozice je třeba provádět s maximální opatrností a pozorností a předcházet by jim měla důkladná příprava. Při záklonových pozicích může docházet k závratím, proto bychom měli opravdu cvičit pomalu a dělat raději kratší výdrže a více pozice opakovat, dokud nebudeme cítit, že se v dané pozici můžeme uvolnit a zůstat v ní delší dobu.
Při cvičení záklonů by záda neměla být v napětí. Záklonové pozice bychom vždy měli kompenzovat, tzn. měla by následovat některá z pozic předklonových a uvolnění zádových svalů v torzních pozicích. Záklonové pozice v drtivé většině cvičíme s nádechem, protože při nich rozevíráme hrudník.
Ideálním průpravným cvikem je mardžariásana nebo vjághrásana, tedy předozadní cvičení, které protáhne páteř v žádaném (předozadním) směru a uvolní záda.
Záklonové pozice otevírají hrudník, čímž posilují sebejistotu, mají tak výrazný vliv na psychiku. Na fyzické úrovni protahují páteř a uvolňují zádové svaly. Mají pozitivní vliv na trávení. Stimulují nervový systém, odstraňují bolesti hlavy, stres a napětí, dodávají energii.
Záklonovým pozicícm se vyhýbáme při problémech s páteří, se srdcem a při vysokém krevním tlaku. Vůbec nebo opatrně cvičíme v těhotentví a při menstruaci.
