Obecně mylnou představou je, že se snažíme utišit svoje myšlenky. Jenže to je nemožné. Myšlenky stále přicházejí a pokud se jim bráníme, vytváříme ještě více vnitřního napětí a neklidu. Podstatou tedy není tyto myšlenky zabrzdit, ale nenechat se jimi strhnout, zůstat nezaujatými pozorovateli. Krásně to vyjádřil a popsal Jon Kabat-Zinn ve své knize Uvědomujte si přítomnost, a proto jsem si od něj půjčila i název článku. Myšlenky jsou jako vlny na jezeře, nezastavíte je, ale můžete se naučit na nich plout.

Meditace je tedy velmi jednoduchá v tom, že je to takové nic nedělání, ale právě toto nic nedělání je poměrně dost těžké, protože naše mysl je jako opička, která skáče z větve na větev a snaží se stále upoutávat naši pozornost. Musíme si přiznat, že se jí to dost daří. Při meditaci je třeba tento fakt přijmout, nebýt nazlobení, že nám to nejde, nic si nevyčítat, ale brát to jako hru. Zase vás opička chytla, dobře, zasmějte se tomu a vraťte se do pozice pozorujícího. Časem se bude dařit lépe a lépe. Praxe dělá mistra.

Meditovat lze kdykoliv a kdekoliv. Nemusíte mít na to žádný speciální prostor ani posed. Meditace je bytí v přítomnosti. Pokud máte klidné příjemné místo, skvělé! Využijte toho. Pokud ale takové zrovna není, lze meditaci provádět i jinak: při chůzi, při jízdě autobusem, při mytí nádobí nebo zalévání zahrady. Buďte v přítomnosti, vnímejte vše kolem sebe, nad ničím nepřemýšlejte a nic neposuzujte. Prostě a jednoduše jenom BUĎTE.