Kapalabháti se někdy považuje za předstupeň k dechu bhastrika a skutečně by měla nácviku bhastriky předcházet.
Podstatou dechu je, že nádech je výrazně (alespoň 3x) delší než výdech. Výdech je krátký, prudký a aktivní, zatímco nádech je pozvolný, jemný a pasivní.
Výdech vždy provádíme aktivním stáhnutím břišní stěny, nikoliv hrudníku. Při nádechu se volně nadechujeme do břicha.
Zpočátku provádíme menší počet kol. Začít lze na deseti a postupně lze počet nádechů a výdechů zvyšovat až na 100. Také lze provádět několik cyklů. Při nácviku je lepší mít menší počet kol, ale provést třeba 2 nebo 3 kola, mezi kterými vždy volně dýcháme a pozorujeme pocity v těle. Vždy je třeba vnímat vlastní tělo a řídit se podle sebe. Příliš velký počet kol může pro nepřipraveného člověka vést ke mdlobám a zvracení.
Stejně tak volíme i rychlost dýchání. Zpočátku nadechujeme a vydechujeme pomaleji, takže stihneme menší počet (cca 50 za minutu). Později se tempo může zvýšit až na 150 za minutu. Opět postupujeme pomalu, podle vlastních možností a pocitů tak, aby při praxi nevznikalo zbytečné napětí.
Pokud kapalabháti cvičíme jako pránájámickou techniku, soustředíme se více na břišní stěnu, pokud ji provádíme jako očistnou techniku, zaměřujeme se na mysl.
Kapalabháti je vhodné zařadit před meditaci, protože pročišťuje mysl. Je vhodná také ráno na nastartování a očištění organismu. Naopak se nehodí na cvičení před spaním, protože má výrazné aktivizující účinky.
Technika výrazně okysličuje organismus. Je vhodná pro astmatiky a při problémech s průduškami. Odstraňuje hlen z čelních dutin. Odstaňuje únavu, projasňuje mysl. Masíruje orgány v břiše, působí proti zácpě a snižuje krevní tlak.
Techniku by neměli provádět lidé s psychickými poruchami, s vysokým krevním tlakem, lidé trpící závratěmi, při hyperfunkci štítné žlázy a problémech v břišní dutině. Techniku by také neměly provádět ženy při menstruaci a v těhotenství.
