Když lidé mluví o meditaci, nejčastěji se jim vybaví obraz jogína sedícího v pozici lotosového květu – v jeskyni nebo pod stromem. Nicméně Buddhova promluva o uvědomění – Satipatthána Sutta – zahrnuje nejrůznější činnosti. Pochopení nebo osvícení může stejně dobře vzniknout i v jiných pozicích. Buddhův osobní sluha, ctihodný Anand, dosáhl osvícení v poloze vleže, potom co celou noc praktikoval meditaci při chůzi.
Způsob, jak praktikovat meditaci v chůzi, je chodit tam a zpět mezi dvěma body – stačí pár metrů. Meditující by měl jít velmi pomalu a vnímat každou část kroku: zvedání chodidla, pohyb vpřed, pokládání chodidla, přitisknutí k zemi. Nedívejte se na nohy, ani se nerozhlížejte kolem. Sledujte bod přibližně dva metry před vaším chodidlem, hlavu držte vzpřímeně, ale oči mějte sklopené. Ruce nechte spojené před nebo za tělem. Když dojdete k cíli, všímejte si: zastavení, otočení, stání, toho, kam máte v úmyslu jít. Potom pokračujte jako předtím. Všechny pohyby si plně uvědomujte.
Pokud při chůzi uslyšíte zvuk, nezvedejte zrak. Jen na chvíli zastavte, zaznamenejte ve své mysli „slyšení, slyšení", a pak pokračujte v chůzi. Pokud při chůzi koutkem oka někoho nebo něco vidíte, nezvedejte oči. Jen na chvíli zastavte, zaznamenejte „vidění, vidění", a pak pokračujte v chůzi. Pokud vaše mysl bloudí, na chvíli zastavte, zaznamenejte „bloudění " nebo „myšlení" a pokračujte dál.
Pokud jste dokončili meditaci v chůzi a chcete pokračovat meditací vsedě, nesedejte si jen tak z ničeho nic. Opět si všímejte všech pohybů, které jsou s přechodem z chůze do sedu spojené. Díky tomu se uvědomění rozvinuté během chůze přenese i do pozice vsedě, a tak se bude koncentrace dále rozvíjet.
Meditace v chůzi má mnoho výhod a v žádném případě není horší než meditace vsedě. Sezení může být lepší pro uklidnění, ale nadměrný klid je živnou půdou pro lenost a strnulost. Chůze probouzí energii a uvědomění. Nejlepší je oba dva typy střídat: jedna hodina chůze a jedna hodina sezení.
Tradiční pozice pro meditaci vsedě je vidět na mnoha obrazech Buddhy – zkřížené nohy, oči napůl zavřené a ruce položené v klíně. Dlouholeté zkušenosti ukázaly, že tak je to nejlepší. Nicméně můžete meditovat i při sezení na židli, pokud udržíte záda rovná a vzpřímená. V každém případě je důležité neměnit často polohu (nejlépe vůbec), protože každý pohyb přeruší koncentraci.
Poté, co nějakou dobu sedíte, můžete cítit ztuhlost nebo bolest. Zaznamenejte ve své mysli dvakrát nebo třikrát tento pocit: „ztuhlost", „bolest" atd. Poté si začněte znovu všímat základního objektu – zvedání a klesání břicha. Toto všímání pocitů je druhým aspektem meditace.
I když byste se měli soustředit na zvedání a klesání břicha, pravděpodobně zjistíte, že mysl se často zatoulá i k jiným věcem. Začnete přemýšlet o něčem, co jste udělali včera, nebo o něčem, co máte v plánu udělat zítra. Ať už jde o jakoukoliv myšlenku, je třeba ji zaznamenat: jako "myšlení", "plánování", "vzpomínání", podle toho, co je vhodné. Uvědomění neznamená myslet na něco; správnou technikou pro meditujícího je si uvědomit jakýkoliv duševní nebo fyzický proces, který právě vzniká. Poté je třeba se vrátit k vnímání základního objektu.
Přeloženo z: http://www.trulymind.com/walking-meditation/
Autor: Ashish Wakode
