Naše snaha něčeho dosáhnout nás stojí velké úsilí. Běháme od jednoho k druhému, snažíme se o multitasking, jsme neustále přilepení na náš smartphone, aby nám náhodou něco neuteklo, ale přitom nám život protéká mezi prsty. Nejsme šťastní. Jsme unavení, vyčerpaní a přestimulovaní.
Žijeme v blahobytu, máme možnosti, o kterým se našim předkům ani nezdálo, paradoxně jsme ale daleko více vystresovaní, nesmíření se životem a sami se sebou. Cítíme věčnou nespokojenost. Dosáhneme jednoho cíle a už koukáme po dalším. Pokud se chceme zastavit, zjistíme, že to najednou nejde. Řada lidí, kteří přijdou na lekci jógy, si uvědomí, že tu svoji hlavu prostě nedokážou vypnout. Stále přemýšlejí, co bylo, co bude, porovnávají se s ostatními a nedokáží být sami u sebe a vlastní praxe. Jen pět minut sedět a sledovat svůj dech je pro leckoho velmi těžké.
Často je za tímto vnitřním neklidem prostá připoutanost, lpění na věcech, na vztazích, na společenském statutu. Velmi nám záleží na tom, co si o nás ostatní myslí. Toužíme, abychom byli obdivovaní a uznávaní. K tomu nám mají posloužit věci jako značkové oblečení, nové auto, velký byt, a zážitky jako jsou různé workshopy a dovolené v exotických destinacích. A to je důvod, proč na nich tak lpíme a honíme se za nimi. Máme pocit, že nám dávají společenskou hodnotu. Jenže vnitřní rovnováhu nám to nepřinese, naopak nás to roztrhá na kousky a těžko pak hledáme celistvost. Nevíme, kým jsme, co je naše dharma.
Základem je si tento stav uvědomit. Pochopit a přijmout, že nejdůležitější je být v souladu sám se sebou. Ptejte se proto u všeho, co děláte a co si pořizujete, zda to děláte pro sebe, protože Vám to přináší radost, nebo se chcete jenom předvést před ostatními a děláte to vlastně kvůli nim. To je důležitý posun v nazírání na svět, který Vám může naprosto obrátit celý život.
