Svámí Gítánanda tento dech označuje jako sukha púrvaka pránájámu a popisuje její čtyři varianty:
Při všech těchto variantách, a v tom spočívá podstata rytmického dechu, dýcháme v určitém rytmu, který během praxe prodlužujeme. Svámí Gítánanda u sukha púrvaka pránájámy uvádí u všech částí dechu stejnou délku, tzn. že dýcháme u varinaty 1 nejdříve v rytmu 4:4, později 6:6 a 8:8. Vyšší rytmy lze také zařadit, ale není to nutné. U dalších variant je to obdobně. Varianty 2 a 3 začínáme v rytmu 4:4:4, později 6:6:6 a 8:8:8, u varinaty 4 to je 4:4:4:4, 6:6:6:6 a 8:8:8:8. Uvedená čísla znamenají, že například u 4:4:4:4 se nadechujeme na 4 doby (počítáme do čtyř jako bychom počítali vteřiny), zadržíme dech na 4 doby, vydechujeme na 4 doby a zadržíme dech na 4 doby.
V jiných variantách rytmického dechu lze také nacvičovat prodloužení výdechu, který je jednou tak dlouhý, co nádech (rytmy 2:4, 3:6, 4:8) nebo poloviční délka zádrží (rytmy 4:2:4:2, 6:3:6:3, 8:4:8:4).