Praxe jógy obecně napravuje veškerá vybočení. Vytváří v nás rovnováhu a harmonii. Čeho je moc, to ubírá, čeho je málo, to posiluje. Přesto neuškodí, pokud si vlasní praxi ušijeme tak říkajíc na tělo, tzn. že budeme vědomě cvičit ty pozice, které pro vyrovnání našeho vnitřku potřebujeme.

Jak si představíme člověka s nízkým sebevědomím? Jak asi vypadáme, když stojíme před svým učitelem, šéfem či někým jiným, u koho cítíme, že je "nadřazený", silnější, a máme strach? Budeme se krčit. Hlava mezi rameny, ohnutá záda. Budeme mít tendenci se co nejvíce skrčit, schoulit do klubíčka, chránit si naši nejcitlivější část - břicho. K tomu, abychom se zbavili strachu a pocitu podřazenosti pomůže, pokud se narovnáme. Jednoduché, ale účinné. Stačí se srovnat, vzpřímit páteř a nadechnout se. Náš dech zklidňuje mysl a zbavuje nás stresu. Pokud jsme skrčení, nemůže bránice plnohodnotně pracovat a odráží se to i na našem psychickém stavu. Snažte se proto v těchto situacích stát rovně a hluboce dýchat. Pomůže vám to udržet jistotu. Člověk proti vám si toho jistě všimne a nebude mít tendenci využívat své převahy tolik, jako když před ním bude schoulená hromádka neštěstí.

Pokud trpíte malým sebevědomím, je dobré do praxe jógy zařadit pozice, které ho podporují. Obecně jsou to všechny záklonové pozice, při kterých hrudník rozevíráme světu. Výborná je například uštrásana, ve které můžeme zůstat delší dobu, volně dýchat a pracovat s představou silného a sebevědomého jedince. Naopak pokud máte nezdravě velké sebevědomí, tyto pozice příliš necvičte nebo dělejte kratší výdrže a upřednostňujte spíše předklony, které nás učí pokoře.