U pojmu "soucit" je třeba zdůraznit, že se nejedná o lítost. Záměna těchto pojmů může být jednou ze scestí. Pokud totiž někoho litujeme, můžeme zklouzávat k vyvyšování se. On je ten chudák a my jsme ti, co jsou lepší, ať už je to v jakémkoliv smyslu. Pravý soucit nás nikdy nestaví do pozice "toho lepšího". Soucit nás drží na stejné lodi. Říkáme si: "Ano, tohle znám také, tomu rozumím, přeji ti, ať to zvládneš."
Soucit je o přijetí sebe i druhých, sebe ani nikoho jiného nelitujeme, ani se na sebe nebo druhé nezlobíme, nekritizujeme a neútočíme. Jsme v maximálním přijetí. Pravý soucit nám otevírá srdce a přináší klid.
Se soucitem úzce souvisí téma hranic. Soucit neznamená, že si necháme všechno líbit, že se necháme využívat. Nastavit si zdravé hranice je velmi důležité jak pro nás, tak i pro druhé. Během dne se běžně setkáváme s různými lidmi, kteří vysílají někdy více a někdy méně pozitivní energii. Nelze do sebe všechno nasávat jako houba, je třeba si držet lehký odstup. Je dobré naučit se druhé poslouchat, přijímat a soucítit s nimi. Můžeme pomoci radou nebo podporou, nikoliv přebírat jejich problémy na sebe. Každý má svoji cestu a na ní právě takové překážky, které on sám musí překonat.
"IF YOU WANT OTHERS TO BE HAPPY, PRACTICE COMPASSION. IF YOU WANT TO BE HAPPY, PRACTICE COMPASSION." DALAJLAMA
