Jsme kompaktní vesmír obdařený rukama a nohama, abychom mohli chodit a držet se lásky. Jsme poslové myšlenek přenášejících naše zkušenosti ke zdroji, který všemu dává energii. Naše mozky jsou láskyplně obklopené vodou, která je prostředníkem pro přenos informací, stejně jako jsme byli v objetí tekutiny v děloze naší matky. Neustále dáváme a přijímáme energii z našich myšlenek, které proudí z různých oblastí naší nádherné hlavy.
Pokud bychom měli porovnat naše lidská těla se Zemí, našli bychom mnoho podobností. Zem pokrývá přibližně 70 procent vody, což platí i pro lidské tělo. A co řeky, které ústí do oceánů? Mohou být naše žíly a cévy zrcadlovým odrazem? A co rozsáhlé lesy a stromy kořenící tak hluboko do matky Země? Mohl by to být další typ reprezentace lidského druhu? Naše chodidla pevně zasazená, tak jak kráčíme vpřed v každodenním životě dávání a přijímání hojnosti přírody. Naše ruce natažené jako větve vyzařující energii, která se vstřebává skrz chodidla. Naše ruce a prsty přenášející milující energii do všeho, čeho se dotkneme.
A co naše hlava, která sedí na vrcholu naší páteře? Mohli bychom ji porovnat s vesmírem nad námi, který je dárce a příjemce myšlenek. Mozek, stejně jako vesmír, je počítač, který stahuje informace z vyššího zdroje. Výraz „viděl jsem hvězdy", když máme závrať, je mnohem blíže realitě, než se na první pohled zdá. Ano, máme tendenci vidět hvězdy, když máme nedostatek kyslíku, ale co když se mozek vlastně skládá ze solárních systémů, které se rozsvítí jako noční obloha, když naši představivost podnítí myšlenky. Existují tam galaxie, černé díry, Mléčná dráha a mnoho dalších možných vesmírů. Naše rozrůstající se vědomí dnes objevuje / odkrývá nové a staré filozofie, proroctví a objevy týkající se všeobjímajícího vesmíru a individuálního vědomí. Jedná se o jedno a to samé.
Podívejme se na to, jak se lidské emoce prolínají s přírodou – například když den od samého rána přináší smutek. Od rána cítíme na ramenou tíži. Podíváme se ven a všimneme si, že je zataženo a ponuro. Odpoledne přinese přeháňky, které evokují slzy. Možná že to není vnímáno jako individuální prožitek, ale jako projev globálního vědomí. Hurikán nebo silný vítr lze přirovnat ke hněvu lidské psychiky. Naše myšlenky se odráží v zrcadle našeho stále se rozšiřujícího světa.
Je to dech beroucí, pokud tomuto plně porozumíme. Pokud pochopíme ten obrovský závazek a zodpovědnost. Vše, co si myslíme, ovlivňuje univerzální síly, protože naše myšlenky pomocí smyslů vstupují do reality. Pokud myslíme a žijeme ve znamení lásky a plně chápeme její moc, budeme vyzařovat energii, která na to lidi upozorní. Když se nacházíme ve stavu lásky, přenášíme jí do buněk lidí kolem sebe. Zrodili jsme se z matky Země, a proto s ní sdílíme pocity.
Zrodili jsme se proto, abychom mohli prožívat emoce a aby je matka Země mohla zažít skrze nás. Pokud jsme smutní, přijde déšť, který očistí a vyživují krajinu. Pokud máme radost, přijde slunce, které povzbudí naše duše a veškerý život, který existuje. Láska a soucit nabíjí vše kolem energií. Dostali jsme dar bytí, takže bychom tohoto požehnání měli využít, jak jen je to možné.
Zdroj: http://themindunleashed.org/2014/03/human-body-mini-universe.html
Autor: Kristen Large
