Daršany se překládají jako "vhledy". Je to v zásadě šest pohledů na smysl života, výkladů naší existence, toho, co je její základ a to, čím se řídí. Mezi ortodoxní směry se řadí proto, že všechny uznávají nejvyšší princip (např. buddhismus nebo džinismus se řadí k neortodoxním systémům).
Jedná se o nejstarší z daršan, která měla vliv na novější védantu a jógu.
Je to dualistický systém, který říká, že základem jsou dva na sobě nezávislé, ale vzájemně se doplňující systémy: vědomí (puruša) a hmota (prakrtí).
Také jóga je dualistický systém, který pracuje s pojmy puruša a prakrtí. Jóga a sánkhja si jsou velmi blízké a někdy bývají označovány za jeden systém, kdy sánkhja je filozofie a jóga praxe. Jedná se ale o dva systémy, i když je pravdou, že sánkhja tvoří teoretický základ jógy a naopak pro filozofy sánkhji je jóga praktickým doplňkem jejich učení.
Njája je škola logiky, která zkoumá podstatu věcí analyticky a logicky. Pro njáju existují čtyři typy důkazů nebo prostředků vedoucích k pravému poznání (pramána):
Vaišéšika je atomistická filozofie, která je v blízkém vztahu k njáje. Zkoumá přírodu na základě její hmotné podstaty a stejně jako njája, popisuje prostředky, které vedou k pravému poznání. Jsou jimi smyslové poznání a logické odvození.
Mímánsa je v zásadě ritualismus. Bezpodmínečně uznává védské rituály a védy jako takové chápe za věčné a nadřazené všemu.
V překladu znamená védanta "završení véd". Na rozdíl od jógy, která je dualistická, uznává védanta pouze jedinou skutečnost a tou je brahman - nejvyšší vesmírný duchovní proncip. Základ hledá v brahmanu, který je to jediné, co skutečně existuje, a jevový svět je pouze přelud (mája).
