Jejich znalost a pochopení je klíčem k duchovnímu rozvoji a ukončení utrpení. Jejich jednoduchost a logika otevírá nekonečný potenciál lidského zrození. Seznamte se s nimi.

1. pravda: „O neuspokojivosti jevů a utrpení"

První vznešená pravda říká, že lidský život s sebou přirozeně přináší utrpení (také překládáno jako neuspokojivost). Existence fyzického těla je přímo spojena s utrpením. Prakticky od narození zažíváme bolest, nemoci, zranění, únavu. Během celého života pak proces stárnutí a nakonec smrt. Kromě fyzického utrpení zažíváme také utrpení mentální v podobě smutku, strachu, vzteku a hněvu. Samozřejmě, že život přináší i příjemné okamžiky, nicméně všudypřítomná pomíjivost - Aničča (jedna ze 3 základních charakteristik všech jevů) přináší neuspokojivost.

Pochopení a přijetí první vznešené pravdy je základem pro jakoukoliv duchovní praxi. V praxi nám tato pravda říká, že nic světského nám nepřinese trvalé uspokojení. Vše je totiž pomíjívé. Dále nám umožňuje pochopit podstatu utrpení, které zažíváme. Nejedná se o utrpení „nás samotných", ale o základní charakteristiku existence, celého vesmíru. Na vědecké úrovni je tato obecná neuspokojivost popsána jako základní entropie, neustále se zvětšující neuspořádanost vesmíru.

2. pravda: „Příčinou utrpení je připoutanost"

Druhá vznešená pravda vysvětluje, jak se z obecné charakteristiky vesmíru – neuspokojivosti, neuspořádanosti - stává utrpení. Příčinou vzniku utrpení je mentální připoutanost k věcem, myšlenkám, lidem a konceptu „já". Všechny jevy i formy existence jsou pomíjivé a pokud se nimi ztotožníme, tak nevyhnutelně zažíváme tuto pomíjivost. A to je utrpení.

Příčinou utrpení je tedy nedostatečné pochopení pomíjivosti jevů a existence a následná připoutanost mysli k těmto jevům. Předmětem připoutanosti je i koncept „já", což je také zdrojem největšího utrpení, protože i naše imaginární „já" včetně fyzického těla je pomíjivé.

V praxi nelze tuto pravdu uchopit, pokud jsme nepochopili pravdu první. Poté můžeme uzřít, jak funguje naše mysl a jak z přirozené pomíjivosti vzniká utrpení, protože si to bereme osobně.

3. pravda: „Utrpení je možné ukončit"

Třetí vznešená pravda navazuje na první dvě a je velmi jednoduchá. Vychází ze zákonu příčiny a následku a říká, že utrpení ukončíme, když odstraníme jeho příčinu. A jak říká druhá vznešená pravda, příčinou utrpení je připoutanost.

Podíváme-li se na naše životy, najdeme dva hlavní zdroje připoutanosti. Připoutanost ke smyslovým vjemům a připoutanost konceptuální – ztotožňování se s myšlenkami.

Cesta ven z utrpení tedy vede skrze odpoutání se. V praxi to znamená, že nemusíme čekat na nějakou vnější spásu. Ukončení utrpení je otázkou našeho vlastního snažení.

4.pravda: „Osmidílná ušlechtilá stezka vedoucí k ukončení utrpení"

Čtvrtá vznešená pravda popisuje cestu, která vede k „odpoutání se" a tím ukončení utrpení, dosažení Nibbany. Jedná se o cestu postupného sebezušlechťování, kterou Buddha nazval „střední cestou". Střední proto, že vede uprostřed mezi požitkářstvím a asketismem. Osmidílná ušlechtilá stezka je návod pro zdravý a spokojený život, který směřuje k ukončení utrpení. Součástí stezky jsou všechny oblasti života: správné pochopení, záměr, řeč, chování, živobytí, snažení, bdělost a soustředění.