V Agama sutě, což je jedna z prvních sbírek Buddových rozprav, nacházíme příběh o karmě jednoho muže, který měl čtyři manželky. Pojďme se z něj poučit.
Kdysi žil muž, který měl čtyři manželky. Podle tehdejších pravidel indické společnosti to bylo možné. Ve stáří muž onemocněl a byl na pokraji smrti. Když pocítil blízkost smrti, povolal k sobě první manželku, aby ho doprovodila na onen svět.
„Má milá, celý život jsem tě miloval. Pečoval jsem o tebe a vše ti dopřál. Nyní ovšem umírám a žádám tě: doprovoď mě na onen svět." Pravil muž a očekával, že její odpověď bude kladná.
„Můj milý. Vím, že jsi mě celý život miloval. Nyní, když umíráš, je ovšem čas se rozloučit. Každý budeme pokračovat svojí cestou. Sbohem můj milý."
Muž tedy nechal povolat svoji druhou manželku a i tu prosil o doprovod na onen svět: „Má druhá lásko. Ty víš, že jsem tě celý život miloval. Občas jsem se obával, že odejdeš, ale držel jsem tě pevně. Pojď se mnou prosím."
Druhá žena, reagovala chladně: „Drahý manželi, tvá první žena tě odmítla doprovodit. Proč bych měla já? Miloval jsi mě pouze pro svoji sobeckost."
Muž tedy nechal ke svému lůžku povolat třetí ženu a opět žádal o podporu. Třetí žena odpověděla se slzami v očích: „Můj drahý, lituji tě a je mi smutno. Doprovodím tě na hřbitov, to je má poslední povinnost."
Tři ženy tedy odmítly. Čtvrtou ženu se muž stěží odvážil žádat. Choval se k ní jako k otrokyni, bez lásky, pouze bral. Nicméně jeho zoufalství a strach byly tak hluboké, že nakonec požádal i čtvrtou ženu.
Ta k jeho překvapení souhlasila. „Muži můj, půjdu s tebou. Cokoliv se stane, jsem odhodlána zůstat při tobě. Patříme k sobě." Pravila.
Gautama Buddha komentoval příběh takto
„Každý z nás máme čtyři ženy či muže. Co pro nás znamenají?"
První žena je naším tělem, které milujeme dnem i nocí. Ráno si myjeme obličej, čistíme si zuby, pěkně se oblečeme a dobře najíme. O své tělo pečujeme jako muž pečoval o svoji první ženu. Na konci života však musíme tělo odložit, stejně jako se muž v příběhu musel rozloučit se ženou. Komentáře k sutě doplňují: „S posledním výdechem se změní živá barva obličeje. Přestane z něj vyzařovat život. Naši milí se sejdou kolem v nářku. Nic však platno. Mrtvé tělo je odvezeno, spáleno a zbyde z něj jen bílý popel. To je cíl cesty našeho těla."
Druhá žena reprezentuje náš majtek, peníze, slávu a postavení, které jsme získali. Ke všemu jsme připoutáni. O vše se během života bojíme a snažíme se získat stále víc a víc. I tohoto se ovšem na konci života musíme vzdát. Na svět jsme přišli s prázdnýma rukama, pak žijeme iluzi, že něco „vlastníme", když odcházíme, ruce jsou opět prázdné. Stejně odmítla druhá žena: „Držel jsi mě jen pro svoji sobeckost a ego. Nyní je čas říci sbohem".
Každý z nás má i třetí ženu, která reprezentuje naše partnery, rodiče, sourozence, přátele a blízké. Ti s námi půjdou se slzami v očích na hřbitov. Chvíli na nás budou vzpomínat a budou smutní.
Přestože celý život lpíme na našem těle, majetku a společnosti, na svět přicházíme sami a sami i odchzíme. Nikdo a nic s námi dál nepůjde.
Co tedy znamená čtvrtá žena?
Je to naše mysl, naše vědomí. To, stejně jako čtvrtá žena, bude vždy s námi. Přestože ho během života často naplňujeme hněvem, strachem, chtivostí a nespokojeností, bude to jen a pouze naše vědomí, které nás doprovodí do dalších zrození. Je to naše karma, která je s námi trvale spjata.
Podívejte se i vy, jak zacházíte se svojí čtvrtou ženou, která jako jediná s vámi půjde dál.